Historie

(rok 1352, 416 m n.m.)

Od nejstarších dob do 19. století

První záznam o Libouchci se objevuje v kronikách v roce 1169. Prvními obyvateli byli Keltové a Germáni, od 5. stol již Slované. Přes naši obec vedla Solná stezka. Po této cestě se nosila sůl. V Děčíně pak byla nakládána na lodě a dopravována do vnitrozemí.

V Libouchci a Jílovém byly tvrze založeny v 11. a 12. století. Kolem královské tvrze vzniká ve 13. století kolonizační obec Libouchec. Původní název byl Regis Silva - Králův les (píše se rok 1352). Pozdější název Libouchec (podle názvu potoka) je písemně doložen z roku 1543. V horní části Libouchce se nacházela celnice.

Roku 1406 přišlo do Libouchce obyvatelstvo ze zaniklé vsi Pavlače. V roce 1410 kázal v Libouchci a Jílovém husitský kněz Petr, který v roce 1421 odešel do Posázaví.

Páni z Bynova začínají v 16. století těžit dřevo, rudu i stříbro. Jejich pozornost se obrátila i k zemědělství. V Libouchci byl otevřen nový zemědělský dvůr a zámeček s názvem Sch önstein. Tím se Libouchec stal sídlem panstva. Jako první v Evropě byl ve zdejším kraji rozbit tzv. trojhonný způsob hospodaření.

Libouchecký kostel (sv. Tří králů) je doložen z roku 1357. Protože původní gotický kostel vyhořel, byl vystavěn znovu a východní část, která ohněm tolik poškozena nebyla, byla zachována. Od poloviny 16. století byl kostel v Libouchci protestantský (Lutherovo učení).

Roku 1454 je doložen v naší obci hamr a také tzv. "prkenný mlýn", což byl název pro dnešní pilu. Hamr, prkenný mlýn a ostatní mlýny byly vystavěny na potoce, který je poháněl.

Od počátku 17. století byla založena Pozemková kniha - Gruntovice. Roku 1552 postihla Libouchec velká povodeň.

Za 30leté války zde vzniklo velké selské povstání. Po skončení války žilo v Libouchci velmi málo obyvatel.

Celé údolí od Libouchce do Děčína se v 19. století začalo stávat velkou průmyslovou oblastí. V Libouchci samotném postupně vznikala výroby sametu, likérů, hořčice, mazadel, zemědělských strojů. Byly založeny přadlácké školy, které založil hrabě Thun.

Ve 2. polovině 17. století stálo v Libouchci 131 domů a žilo zde 850 obyvatel. V roce 1880 to byly již 282 domy a 1799 obyvatel.

Místní dráha byla vybudována v roce 1869 a byla tehdy nejnákladnější železnicí budovanou na území Čech a Moravy. Dráhu začal stavět p. Zacharias.

Roku 1856 byl v Libouchci uveden první poštovní úřad a finanční stráž, která bojovala proti hojnému pašování do Německa a z Německa. Libouchec se zdárně rozvíjel a byl důležitým hospodářským bodem našeho regionu.

Renesanční zámek v Libouchci

Renesanční zámek v Libouchci přežil od 17.století leccos - přečkal útrapy třicetileté války, několik požárů i vládu "jedné strany". V 80tých letech 20. století se jeho stav stal havarijním; zřítila se část typického štítu a později i střecha věže. Pod správou státního statku a díky příkladné socialistické péči o svěřené hodnoty dospěl tento významný renesanční objekt k samotnému pokraji zkázy.

Když v roce 1989 prohlásil stát objekt renesančního zámku za národní památku, nebyl jeho stav natolik kritický. Možná právě proto projevili, asi v jakési euforii, o zámek zájem manželé Karin a Milan Strubichovi. Vypracovali rozsáhlý projekt na rekonstrukci a zámek koupili. Z trosek památky tak mělo vzniknout jakési společenské centrum hotelového typu. Nakonec z projektu zbyly jen plané sliby a zdevastovaný zámek.

V současné době vlivem zchátralosti objektu zmizela, bohužel, nejen typická střecha věže, ale rovněž i nejcennější část zámečku - renesanční palác. Z objektu se prakticky stala skládka pro vše nepotřebné a nepohodlné, a to přímo ve středu obce.

Po deseti letech se podařilo obci Libouchec zámek opět získat do svého vlastnictví po dražbě 1,5mil. Kč. Rekonstrukce rozhodně nebude otázkou několika málo let. Prvním krokem započetí rekonstrukce byl úklid léta nahromaděného nepořádku, odpadu a nepotřebných věcí, který zajišťovala Obec Libouchec - Správa majetku obce.

Od května roku 2003 je zámek v soukromém vlastnictví a nový majitel započal s opravou celého objektu. Více na www.zameklibouchec.eu/historie.html

Vývoj živností a průmyslu v obci

Mlýnské kameny se v Libouchci dělaly od roku 1558 nejen pro místní mlýny.

V roce 1669 vzniká výroba lněného zboží.

Výrobou obuvi byl znám Jakub L öbel, v jehož dílně již pracovali dělníci za plat.

Libouchec proslavila i výroba varhan, zejména ji proslavil varhaník Feller. Pro místní kostel postavil varhany roku 1829.

Stavba silnice Děčín - Libouchec - Varvažov v roce 1831 a silnice Libouchec - Tisá - Petrovice v roce 1836-37, přispívá k lepšímu spojení a dopravě výrobků. V letech 1871-72 je Libouchec zaměstnán výstavbou dráhy Podmokly - Duchcov.

V roce 1870 je založena dolním Libouchci výrobna sametu firmy Botschen.

Asi v roce 1880 je založena firma Pehr, známá jako Libouchecká strojí továrna na výrobu hospodářských strojů. U této továrny je zajímavé, že ještě v roce 1945 byla poháněna mlýnským kolem.

V roce 1876 vzniká firma Jos. Ed. P üschner, výroba likérů a ovocných vín. V roce 1867 firma Jos. Zechel a synové přenáší do Libouchce výrobu koženého zboží. Další rozvoj výroby nastal po 1. světové válce, kdy vznikly firmy Beer a Schick, později výroba šťáv, extraktů a hořčice Ria.

Firma Rudolf Zeisler a spol. vyráběla umělé květiny. Byla založena v roce 1923.

Firma Antonín Beil byla založena v roce 1930 a vyráběla likéry, limonády a sodovky.

V roce 1931 je založena firma, která vyrábí knoflíky - Marie a Richard Donth.

V roce 1928 to byla firma Bedřich Feller, která vyráběla nástroje pro výrobu knoflíků.

V roce 1932 je založena firma Finze a Kraut, výroba knoflíků a zdrhovadel.

Nejpozději založenou firmou je firma Seitz, která vyráběla želatinové zrcadlové folie.

Stručný historický vývoj Ústecka

Trvalé osídlení teplých nížin a rovin Ústecka je doloženo archeologickými nálezy již před 5000 lety v neolitu, kdy tehdejší obyvatelé, kteří se živili zemědělstvím, si dělali jednoduché nástroje z kamene. Z hlíny pak vyráběli nádoby, jež byly vyzdobeny pásy rytými nebo vypichovanými.

Poté rozkvetla bronzová kultura únětická, nazvaná podle obce Únětice. Zvlášť husté zalidnění bylo pak v době lužické, a to hlavně podle vodních toků. Na území našeho kraje byly odkryty zbytky mnoha železných pecí a také formy na odlitky železné i bronzové.

Přešla staletí nadvlády Keltů v době laténské a po nich ovládli zemi germánští Markomani. Slované obývali nejen stará sídliště, ale zakládali i nová.

Jih (Roudnicko) obývali Čechové, na severu od nich žili Lutoměřici, v Poohří Lučané, při Bílině Lemúzi a na severu pak Děčané.

Přemyslovci se pokládali za pány a majitele získaných území a pověřovali členy družiny správou dobylé oblasti.

Po upevnění křesťanství v zemi rozmnožuje vládnoucí třídu církevní hierarchie. Biskupství, kapituly a především kláštery, se staly největšími vlastníky půdy. Od 13. století vznikaly nové vsi. Když vznikala řemesla a obchod jako samostatná zaměstnání, povyšuje král některé osady na královská města a postupně jim uděluje některá práva (privilegia), ze kterých plyne do královské pokladny největší proud příjmů. Vedle královských měst (Litoměřice, Kadaň, Ústí, Žatec, Louny, Most, Budyně) rostou i města poddanská (Roudnice, Třebenice, Duchcov, Česká Lípa aj.). Vládnoucí bohatou třídou byli Němci, kteří rozhodovali až do válek husitských. Teprve bitvy Na běhání učinila přítrž a zlomila útočnou moc cizích křižáků.

Města pod správou českých konšelů se rozvíjela hospodářsky i kulturně. V morovém roce 1680 se po celých severních Čechách rozšířilo velké nevolnické povstání. Nikoli však najednou, ale podle panství, takže přivolané vojsko je postupně potlačilo. Vůdcové vzpoury byli pro výstrahu popraveni. Počínající rozvoj průmyslu si vynucuje i zrušení nevolnictví roku 1781.

Revoluční rok 1848 se v českých městech projevil bouřlivěji, než v německých. Ve 40tých letech, kdy jsou zaváděny parní stroje, začínají se manufaktury měnit na továrny. V řádelně v Markvarticích zřídil Josef Kittel parní pohon už v roce 1823. Stále se zvyšuje těžby uhlí, v blízkosti dolů a při Labi vznikají nové továrny všeho druhu.

Dopravu urychlují a zlevňují od roku 1841 první parníky a roku 1850 projíždí z Prahy do Ústí první vlak s parní lokomotivou. V našem regionu vznikají velké průmyslové podniky (např. 1856 Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem, největší podnik toho druhu v Rakousku).

V letech 1858-70 spojila Ústecko - teplická dráha světoznámé lázně i celý uhelný revír se železniční tratí Berlín - Praha - Vídeň a s úseteckými přístavy a zajistila tím mimo jiné i odbyt pro miliony tun uhlí z tohoto kraje.

Zajímavé události Libouchecka v datech

01.03.1857 zde vznikla pošta a nesla dlouho název němčině.

V roce 1626 byl na území obce zavražděn mastikář - k uctění jeho památky byl položen smírčí kříž (Nový Libouchec).

V roce 1937 byl postaven balkon na budově Domu Svoboda (údajně byl postaven, aby zde pronesl projev v r. 1938 Konrád Henlein).

Dne 12.10.1947 bylo založeno loutkové divadlo (tehdy pod patronátem rodičovského sdružení školy) - předsedou byl Rudolf Slanař. Po cca 15letém působení došlo k přerušení působení. Od 1971 byla loutkové scéna obnovena díky Stanislavu Chudáčkovi, Luboru Zámostnému a Františku Janovskému. V roce 1977 proběhly významné 30leté oslavy.

Od 01.07.1960 patří obec Libouchec do okresu Ústí nad Labem (do té doby spadala do okresu Děčín-Podmokly).

Ode dne 1.10.1963 zde začalo působit ČSAD - TZZ Libouchec (na místě bývalého zajateckého tábora).

Dne 15.12.1973 byla slavnostně otevřena prodejna Jednoty (vybudována v rámci akci "Z").

V roce 1974 proběhl první závod tzv. Pionýrské rallye - o putovní pohár ředitele AZNP Libouchec (jednalo se o soutěž mladých navigátorů).

V roce 1974 bylo v rámci akcí "Z" např. vybudováno veřejné osvětlení z Koněvovy ulice k nádraží a byla dokončena výstavba fotbalového hřiště. V témže roce bylo za výsledky socialistické soutěže MNV v Libouchci uděleno Čestné uznání vlády ČSR a předána finanční odměna. V témže roce dále Jednota Ústí nad Labem otevřela prodejnu ovoce a zeleniny v bývalé prodejně p. Steinbacha.

Dne 03.11.1975 zahájila činnost advokátní poradna při MNV Libouchec.

V roce 1976 dostala budova nádraží "nový kabát" (okna, dveře i fasáda).

V roce 1978 byla dokončena stavba sportovní haly (v rámci akce "Z" - např. jedna z celoobecních směn právě na dostavbu haly byla vyhlášena na den 09.12.1978 mezi 7-13 h.) - ke slavnostnímu otevření došlo dne 19.05.1979 - na počest proběhla 1. tělovýchovná akademie.

Dne 30.07.1979 došlo k rozvodnění Jílovského potoka - zatopeny byly přízemí, sklepy objektů v okolí potoka.

Od roku 1982 byla obec jmenována střediskovou obcí (z.č. 137/1982).

V roce 1983 zde projížděl cyklistický Závod míru (z Tisé směr Děčín).

Od roku 1984 působí OÚ (v té době ještě MNV - Místní národní výbor - ty byly ukončeny v roce 1990) v budově na adrese Libouchec 211 (do té doby byl umístěn v budově na adrese Libouchec 82 - současný stavební úřad a obřadní síň).

V roce 1985 zde proběhla poslední okrsková spartakiáda (tehdy velmi pršelo).

Dne 21.02.1987 se ve sportovní hale uskutečnila sportovní soutěž TŘI Z JEDNÉ VESNICE (sportovní zábavné klání družstev). V daném roce byla slavnostně otevřena nová budova se sociálním zázemím pro zaměstnance Státního statku (za zastávkou nad doktorem).

Dne 01.07.1987 zde povodeň zanechala miliónové škody - obcí se prohnala více než stoletá voda (160 m3 za s).

Dne 02.04.1991 zde byla zřízena pobočka České spořitelny (budova čp. 230 v Libouchci, v dřívějších dobách byla budovy spořitelny v domě čp. 301).

Ode dne 08.02.1991 zde začalo působit obvodní oddělení policie (v předchozích letech bylo sloučeno k OOP Chlumec).

Od roku 1991 zde začalo také působit oddělení stavebního úřadu a taktéž byl jmenován dozorce veřejného pořádku, který měl oprávnění vybírat pokuty.

V roce 1992 byla dokončena nová stavba školy, tzv. školička (v současné době zde najdete družinu a knihovnu). V témže roce bylo přemístěno sousoší Kalvárie ke kostelu sv. Tří králů v Libouchci (dříve bylo sousoší u AZNP naproti prodejně D. Daňhelové, opravu provedl sochař p. Bílek). V témže roce byla dokončena rekonstrukce bývalé horní školy na budovu DPS (dům s pečovatelskou službou).

Dne 23.09.1992 se naši hasiči a někteří dobrovolníci účastnili likvidace obrovského lesního požáru u Ostrova v Tisé.

V roce 1993 byla dokončena oprava hodin na kostele - nějakou dobu zde kostelní hodiny odbíjely každou čtvrthodinu.

V roce 1994 byla dokončena plynofikace a kanalizace ve střední části obce (započaty byly práce na Jílovském potoce v Dlouhé ulici a pod Pašerákem).

V roce 1995 byly z důvodu epidemie chřipky a respiračních chorob uzavřeny školy.

Od 01.01.1998 se obec Velké Chvojno spolu s částmi Žďár, Arnultovice, Luční a Malé Chvojno a Mnichov stala samostatnou obcí (do té doby byla sloučena k naší obci).

V roce 2000 se uskutečnil recesistický 1. máj a 1. ročník cyklozávodu Giro de Beer (hlavní organizátor Jaroslav Zdeněk & Sobol). V témže roce bylo slavnostně otevřeno fotbalové hřiště "A".

Asi v roce 2006 byl od č.p. 53 v Libouchci přemístěn morový sloup do objektu zámku.

V roce 2014 byla do průčelí jižní části zámku vsazena socha patrona hasičů "Sv. Florián".

V roce 2014 byla upravena obřadní síň obce.